Osmělení

21. dubna 2007 v 19:30 |  Labyrint s mým jménem
Už nenašlapuj na špičky,
nestyď se za své kroky
a neschovávej za víčky
svou mysl, v níž jsou mraky.

Neboj se přímo promluvit
a nezavírej dveře,
vždyť vedle Tebe může být
ten, co Ti ruku sevře.

Víš už, že nejsi jediná,
kdo smí znát Tvoje hoře.
Nad mraky že se vypíná
důvěra - šíré moře.

Važ si svých blízkých
a nebuď skoupá
na slova, činy, pocity.

Na cestách úzkých
svahem, co stoupá,
jsou mírou toho, čím jsi Ty.

Život je cestou hořkosladkou plání,
nikdy jí však nekráčíš sám.
A jdeš-li po ní s otevřenou dlaní,
neboj se přidmout jinou dlaň.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama