Březen 2009

Bylo nebylo

16. března 2009 v 13:25 Labyrint s mým jménem


Pokaždé, když slyším hrdličku, vytane mi na mysli Blansko. Byla jich tam spousta a když člověk usínal, slyšel je otevřeným oknem. Ataky hodiny odbíjející každou celou. Byly dvoje, z Náměstí svobody a kostela Sv. Martina. Každé měly svůj zvuk i čas. Úplně to slyším - první, druhá, třetí... sedmá, osmá. A pak se obvykle ozvalo z vedlejší postele do okolního šera A zazvonil zvonec a pohádky je konec. Načasované přesně na věžní hodiny. A pár dětí v pyžamkách prosilo o další vyprávění. O Budulínkovi, Sněhurce, té, co se rozpustila, O Plaváčkovi a nebo o Trepifajxlovi, čertovi, co měl rád koprovku. To byla moje oblíbená. Ale ne, každý den jen jedna, dneska už spát. Dobrou noc.